Historie potápěčských počítačů

Historický potápěčský počítač


Dějiny potápěčského počítače


Historie potápěčských počítačů: První kroky k revoluci pod hladinou

V roce 1951 se v Kalifornii, na Scrippsově Institutu pro Oceánografii, uskutečnilo tajné setkání organizované Americkým Vojenským Námořním Výborem Pro Podmořské Válčení a Svazem Podmořských Plavců. Tématem diskuse bylo zlepšení potápěčského vybavení, přičemž prioritou bylo vyvinout spolehlivý způsob monitorování zatížení lidského organismu dusíkem. Tento průlomový krok položil základy pro budoucí vývoj potápěčských počítačů.


První návrhy: Dekompresní výpočty a analogové počítače

V roce 1953 publikovali výzkumníci Groves a Monk ze Scrippsova Institutu referát, který definoval základní funkce dekompresního zařízení. To mělo sledovat:

  1. Dekompresi během ponoru.
  2. Zbývající dusík v těle z předchozích ponorů.
  3. Tempo výstupu optimalizované na základě těchto dat.

Navrhli využití elektrického analogového počítače, který by měřil dekompresi i spotřebu vzduchu. Výsledkem byl v roce 1955 počítač Mark I od společnosti Foxboro, první analogový potápěčský počítač. Ručička na jeho displeji indikovala nebezpečí při výstupu, avšak zkušební ponory odhalily jeho nedostatky – potápěčské tabulky zůstaly přesnější.


Experimenty a nové modely v 60. letech

  • SOS Poseidon 5 (1963): První zařízení, které automaticky vypočítávalo délku dekompresních zastávek podle hloubky a času ponoru. Přesnost však nebyla dostačující, zejména u hlubokých a opakovaných ponorů, což vedlo k jeho odmítnutí Americkým námořnictvem pro rekreační potápění.
  • Tracor (1963): Elektrický analogový počítač napájený dvěma bateriemi. Vysoká spotřeba energie však způsobovala selhání v chladných vodách, což omezovalo jeho využitelnost.
  • MARK V S (60. léta): Vyvinutý v DCIEM (Defence and Civil Institute for Environmental Medicine), tento počítač sledoval všechny tři klíčové hodnoty definované Grovesem a Monkem. Byl určen pro průmyslové a vojenské použití, avšak veřejnosti zůstal nepřístupný.

Závěr: Počátek moderního vývoje

Experimenty s prvními potápěčskými počítači ukázaly zásadní technické překážky, jako byla nepřesnost výpočtů a omezená spolehlivost v náročných podmínkách. Přesto tyto pokusy položily základy pro moderní potápěčské počítače, které dnes kombinují přesnost, spolehlivost a pokročilé technologie, což výrazně zvyšuje bezpečnost i komfort pod vodou.

potápěčský hloubkoměr, předchůdce potápěčských počítačů

Vývoj potápěčských počítačů v 70. a 80. letech: Od digitalizace k moderním technologiím

V 70. letech se potápěčský počítač začal digitalizovat, což představovalo revoluci v potápěčském vybavení. V roce 1979 bylo představeno stolní zařízení XDC-1, určené pro laboratorní účely, které svým vzhledem připomínalo pokladnu. Toto zařízení položilo základy pro přenosné modely XDC-2, XDC-3 a CyberDiver, první digitální přenosný potápěčský počítač, kterého se v letech 1979–1982 prodalo přes 700 kusů. Model XDC-4 přinesl možnost práce s plynovými směsmi, avšak jeho vysoká cena bránila rozšíření na masový trh.


Komerční úspěchy v 80. letech: Orca Edge a Decobrain

V roce 1983 se na trhu objevil první komerčně úspěšný potápěčský počítač Orca Edge, který byl inspirován potápěčskými tabulkami amerického námořnictva. Přístroj však neumožňoval výpočet dekompresního plánu. Výroba byla omezená na jednu jednotku denně.

O rok později přístroj Decobrain představil moderní rekreační potápěčský počítač, který zahrnoval výpočet doby stoupání a integrovaný výstražný systém pro rychlé výstupy. Decobrain byl prvním potápěčským počítačem, který dosáhl úspěchu na evropském trhu.


Mikroprocesory a průmyslová výroba: Microbrain a Dacor

Model Microbrain, vyvinutý společností Dacor, byl prvním potápěčským počítačem vybaveným křemíkovým čipem. Jeho průmyslová výroba umožnila širokou dostupnost. Tento pokrok připravil půdu pro další inovace v technologii potápěčských počítačů.


Suunto MSP-ML: Finská revoluce

V roce 1986 vstoupila na trh společnost Suunto s modelem MSP-ML, který nabízel všechny základní funkce, včetně možnosti uložit až 10 hodin historie ponorů. Tento jednoduchý a efektivní potápěčský počítač znamenal průlom pro Suunto, které se během následující dekády stalo lídrem trhu.


Aladin od UWATEC: Švýcarská dokonalost

V roce 1987 švýcarská firma UWATEC uvedla model Aladin, který rychle ovládl trh. Tato bytelná šedá krabička se stala ikonou mezi potápěčskými počítači a získala popularitu po celém světě – od Karibiku po Velký bariérový útes. Model Aladin výrazně přispěl k tomu, že více potápěčů začalo využívat potápěčský počítač jako standardní výbavu.


Moderní technologie a podvodní komunikace

Pokrok pokračoval a v roce 2008 byl představen model Underwater Digital Interface (UDI). Tento potápěčský počítač, založený na modelu RGBM, obsahoval podvodní komunikační systém, digitální 3D kompas a schopnost vysílat SOS signál. Dále nabízel možnost návratu do výchozího bodu ponoru.


Potápěčský počítač dnes: Standardní vybavení

Od prvních analogových přístrojů až po dnešní moderní modely se potápěčský počítač stal neodmyslitelnou součástí potápěčské výstroje. Neustálý vývoj technologií umožnil vytvoření přesných, spolehlivých a uživatelsky přívětivých přístrojů, které dnes využívají jak rekreační, tak technicky zaměření potápěči. Mrkněte se na přehled výrobců potápěčských počítačů.